Každý nový začátek pochází z konce nějakého jiného začátku."(Seneca)

Něco skončilo, aby něco nového mohlo začít. Rozloučili jsme se se starým rokem a s očekáváním lepších zítřků vyhlížíme ten nový, rok 2018. Pro mnoho lidí je nový rok časem bilancování, předsevzetí a slibů. Možná se tam někde najdete, tedy: zhubnu, nebudu večer jíst, budu pravidelně běhat, budu trávit méně času na sociálních sítích, nebudu pomlouvat (no, i když já to nemyslím jako zle), budu chodit vždy včas, budu pravidelně volat mámě a nebudu si kupovat další oblečení, když mám plnou skříň (výjimka je, když bude sleva, že jo). Pravděpodobnost, že vše co si nyní stanovíte, tak dodržíte, a budete dodržovat, není příliš vysoká. Kdo vlastně vymyslel, že leden je vhodný měsíc k novým cílům?

Fungujeme v určitém zajetém režimu, který máme naučený, a moc nesejde na tom, zda nám slouží a jsme s ním spokojení, či je to nefunkční vzorec chování. Děláme to už tak léta a víme, co od toho můžeme očekávat. Bojíme se změny, protože ta s sebou nese opuštění naší komfortní zóny, nejistotu, jak to dopadne, když něco uděláme jinak. Výsledek nelze predikovat s přesností. Na konci naší cesty může být pozitivní zakončení, ale nemusí, ba dokonce můžeme dojít k horšímu nastavení, než bylo to původní. Proto neradi cokoli měníme. Navíc často zaznívá (i na lekcích) typická otázka „A za jak dlouho to bude?“ Odpovídám, že nevím, možná brzo, možná nikdy. A tady už západní netrpělivá mysl začne váhat, zda to tedy má celé smysl. Ano, dle mého názoru, má. Zkusme jen netlačit příliš na pilu, neusilovat o nic urputně a nečekat zázraky do druhého dne. Pokud chci něco zlepšovat, musím znát výchozí stav. Vnímejme tedy, co nám v dosavadním životě příliš nefunguje a vysiluje nás, a teprve pak můžeme začít měnit náš příběh (nesejde pak na tom, zda v lednu či březnu, cesta a cíl bude týž).

Ať už věříte, nebo nevěříte v něco vyššího, než jsou lidské bytosti, v sílu přírody a cykličnost, tak nezpochybnitelným faktem zůstává změna ročních období, změna dne v noc a noci v den. Vesmír, makrokosmos, se zrcadlí v každém z nás. Velké se odráží v malém. To malé je součástí toho velkého. Vše je jedno. Rok 2018 bude spojen s elementem země, vládu po ohnivém kohoutovi přebírá zemský pes. Země (pramáti) poskytující nám oporu, pevnou půdu pod nohama, vyživující a pečující. Nabízí všem ostatním elementům podporu. Vnímejme, zda cítíme dostatečné ukotvení v našem životě, zapuštěné kořeny, lehkost pohybu. Posilujme stabilitu v našich vztazích na vzájemném respektu a důvěře. Co chci přijímat skrz zemi a co je už příliš? Umění říct ne. Jako země pečuje o ostatní, tak i my možná pečujeme o své okolí víc, než o sebe samotné. Nechte si tedy v nadcházejícím roce svůj vnitřní prostor, čerpejte sílu z vlastní hluboké moudrosti a nechte se opečovávat. Vymezte si prostor pro sebe, abyste si mohli odpočinout od povinností, empirických zkušeností, očekávání, a dovolili si najít v sobě a přírodě hloubku, jednoduchost, neumělost, pouhou čistou nezformovanost. Vnitřní klid najdeme jen tehdy, opustíme-li jakoukoli přehnanost a zarputilost, ať v oblasti citové, rozumové, či na fyzické úrovni, skrz práci našeho těla. Přeji vám všem klidné hledání své cesty a započetí vašeho nového příběhu…

V.